První vyšetření

Po první návštěvě v Praze přijel můj milý s několika papíry. Musel podstoupit spermiogram, navštívit kardiologa, podstoupit CT a dobrovolnou volbou byla klinika v Klecanech.

Spermiogram. Rizikem nemoci i léčby je ztráta plodnosti. V letáčku, který jsem si hned první den aktivně lustrovala, bylo psáno, že je i mnoho párů, kde jeden z partnerů měl stejnou diagnózu a po ukončení léčby měli spolu zdravé děti. Ale také je mnoho párů, kterým to prostě nejde. Nutno dodat, že naším plánem bylo začít se o miminko snažit hned po svatbě. Chtěla jsem to prostě mít řádně. Nejdřív svatba, potom děti. Člověk míní,... 

Manžela jsem hned upozorňovala, že bych byla ráda, abychom nechali sperma zamrazit, protože chci mít jistotu, že děti budeme jednou mít. Souhlasil. Lékařka se mu o možné ztrátě plodnosti zmínila jen tak na poslední chvíli mezi dveřmi, nicméně mu žádanku o vyšetření vystavila. Do Prahy. A také mu k tomu řekla, že se jim tam "občas nějaký vzorek ztratí" a tak. Prostě dala skvělé reference :D Naprosto mě to zděsilo. Vzhledem k tomu, že se budeme stěhovat do Liberce, začala jsem jednat. Našla jsem mu kontakt na liberecký Gennet a zavelela, aby se objednat tam, že chci mít naše "pseudoděti" pod dohledem. Tak jsme tam jeli spolu. 

Tři dny předtím půst, aby z toho něco bylo (pro nás vcelku nemyslitelné). Klinika příjemná, ale ten pocit, že jde dělat na takové místo TAMTO... prostě divné.  Byl nešťastný, že byl nervózní a určitě ze sebe nevyplodil žádné "kapitány spermie", ale jen nějaké "ucmrndáčky" :) Blbounek můj. A taky strach, že toho nebylo dost. Ale nakonec to stačilo :) 

Výsledky jsme se dozvěděli ještě tentýž den prostřednictvím zaheslovaného e-mailu. Výsledky jsou v normě, takže šanci máme. A vzoreček nám za 1000 Kč ročně zamrazí a uschovají. Tak snad nebude potřeba a zvládneme to přirozenou cestou! Nicméně to množství mladých holek na klinice mě zarazilo. V dnešní době je zázrak otěhotnět "běžně". Brrr. Takovou malou perličkou bylo to, že ten den jsme měli přesně měsíc od svatby. Vymysleli jsme i takovou chytlavou říkanku: "Spolu měsíc celičký, zamrazíme spermíčky." Bez humoru by to prostě nešlo...

Klinika v Klecanech. Tak o té přinesl asi nejvíce papírů. Jedná se o výzkumný projekt s názvem: Narušení kognice, strukturální a funkčně morfologické změny mozku při léčbě Hodgkinova lymfomu: translační studie. Naprosto všeříkající označení :). V dalším popisu je psáno, že je známo, že chemoterapie může ovlivňovat paměť, plynulost řeči, schopnost reagovat na různé podměty a podobně. Cílem projektu je zkoumání rozsahu a závažnosti ovlivnění funkční mozku po léčbě. Výzkum probíhá formou pohovoru, otázek a úkolů, cvičení orientace v čase a prostoru, čtení a psaní. Sestra v Praze mu také řekla, že by měl na hlavě nějaké elektrody, nebo tak. Když mi to říkal do telefonu, obrečela jsem to. Ano, jako srab, žádná podporující ženuška. Představa, že bude mít výpadky paměti, ta mě děsila obrovsky. A představa, že by někde měl poskakovat jako pokusné morče se mi nelíbila o nic víc. Řekla jsem mu na to svůj názor, a nakonec se rozhodl výzkumu nezúčastnit. S léčbou to nemělo mít nic společného, mělo to být spíš jen tak jako poselství pro budoucí generace, aby se mohli včas začít bát, že jim to může pěkně vyhlodat mozkové buňky... 

Kardiologie. V rámci další léčby je povinné, aby měl vyšetření z kardiologie. Nicméně lékaře si musel sehnat sám. A to byl, panečku, největší oříšek! Zkoušeli jsme to v Děčíně. I když všem říkal, jakou má diagnózu a že od lékařky opravdu dostal za úkol vyšetření do dvou týdnů podstoupit, zpětnou vazbou mu byl pouze výsměch, že na uvedená vyšetření se pacienti musí objednávat měsíce předem. Nakonec v Liberci mu jeden lékař řekl, že by na něj čas měl, ale že má tedy obrovské štěstí, že si na něj ten čas udělá! Když jsme byli v Liberci na Gennetu, rozhodli jsme se navštívit blízkou kardiologickou ambulanci a zkusit tam jít "na blind". No a vyšlo to. Přijala nás moc milá sestřička, vyšetření proběhlo v pořádku, výsledky dopadly dobře. Srdíčko klape jak má. Teda jako bije, kdyby klapalo, tak to asi není úplně fajn.

PET. Posledním z úvodních vyšetření bylo CT celého těla, které podstoupil v Praze v Protonovém centru. Už den předem mu z centra volali i psali, aby nezapomněl, že tam má jít, z toho jsem měla takový dobrý pocit. Od rána nesměl jíst a měl hodně pít vodu, nicméně vstával ve 4:30, takže na nějaké jídlo nebylo ani pomyšlení. Do Prahy jel opět s babičkou, nabídla se sama, aby mu ve vlaku nebylo smutno. Po příjezdu si šel hned lehnout s kapačkou, skoro hodinku do něj kapali roztok, díky kterému pak na CT světélkoval. "Projížďka tunelem" potom trvala necelou půlhodinku, kdy prostě jen tak ležel se zavřenýma očima (přiznal, že si párkrát skoro klimbnul). Poté ho ještě upozornili, že je trošku radioaktivní, takže by neměl na následujících 24 hodin přijít do blízkého kontaktu s dětmi a těhotnými ženami. Nic z toho ho ale nečekalo, takže mohl být v klidu. Při zpáteční jízdě hromadnou dopravou si ale úzkostlivě všímal, jestli někoho takového poblíž nemá :). Výsledky zatím nemáme...