A začalo to...svatbou!

Jsme jen obyčejní dva lidé, kteří měli to štěstí a našli se. Láska na první pohled, zázrak. Po dvou letech společného života plného štěstí jsme se zasnoubili a chystali se na velký den. Deset měsíců od zasnoubení jsme si řekli ANO. Jak už mnoho nevěst přede mnou podotklo, tenhle den je prostě jedinečný. Tolik pozitivních emocí a lásky, které se vám v něm promítnou, to se vážně už asi nikdy nezopakuje... Ten absolutní pocit štěstí, že jsme konečně svoji, to je k nezaplacení. A přesto byla chvilka, kdy jsem zvážněla. Bylo to přesně ve chvíli, kdy bylo řečeno: "...potvrzujete, že znáte dobře svůj zdravotní stav,..." A já řekla ANO a nebyla to pravda. Na své vlastní svatbě jsem lhala.

Ale co se dalo dělat jiného, když jsme to nevěděli ani jeden? Ale vraťme se zpátky v čase, dva měsíce před svatbou, přípravy v plném proudu. Do celého toho bláznění se najednou ráno probudil a nahmatal si na krku bouličku. Čekali jsme, že časem zmizí, že jde o nějaký neškodný otok. Po měsíci nám došlo, že ne. Pár týdnů před svatbou se konečně dostal k lékaři na ORL a začalo to. Prohlídka v nemocnici, hospitalizace... Pár dní před svatbou nastoupil do nemocnice a čekala ho operace. Kousek bouličky mu museli vyříznout, aby vzorek poslali na histologii a zjistili, s čím se vlastně budeme prát. A my se neustále uklidňovali tím, že je to jen nějaký neškodný otok, že to bude v pořádku. (Histologie = vědní disciplína, která se zabývá studiem mikroskopické struktury živočišných tkání (rostlinné tkáně - pletiva - jsou také zkoumány histologicky) a orgánů mnohobuněčných organismů). Vlastně nás ani na vteřinku nenapadlo, že by mohlo jít o něco vážného...

Týden před svatbou mi ho vrátili domů. Plně jsme se orientovali na to, aby náš den byl perfektní. A byl. Svatební cesta byla také dokonalá. Navštívili jsme Kapverdy, ostrov Boa Vista. Vše bylo kouzelné. 4 dny po návratu z líbánek nás čekaly výsledky. A tím dnem se nám otočilo vše naruby.